Šusem jako drak, jaký tohle je dárek?

S napsáním tohoto článku jsem trochu váhala, ale na konci se dozvíte, proč jsem ho nakonec napsala.

Někdy v lednu přišel manžel s návrhem, nápadem a zároveň nabídkou, že si uděláme víkend pro sebe bez dětí. Co na to vlastně říct? Jasně, že chci. Cítím, že to potřebuje mé tělo, mozek i roztěkaná duše ve mně :-). Od doby co máme 3 děti jsme sami spolu ještě nebyli. Bylo dost důležité domluvit malé prázdniny u babičky a dědy. Babička je úžasná a tak si zařídila v práci na pátek dovolenou, což v jejím případě není moc jednoduché. Celé ty dva měsíce od toho ledna jsem ale netušila kam na ten víkend pojedeme. Manžel prý vše zařídí. Ještě 2 dny před odjezdem jsem nevěděla co budu balit. Jo, bylo to trochu bláznivé :-).

Týden před naším odjezdem se situace zkomplikovala v podobě dvou nemocných dětí. Ano opět se potrvdilo, že zákon schválnosti nikdy dovolenou nemá, naopak, funguje na 100%. Přepadalo mě spousta otázek, úvah, představ apod. Byl i moment, kdy jsem to chtěla raději zrušit, ne proto, že by babička nemocná vnoučata nezvládla. Ale kvůli sobě, kvůli tomu pocitu, že bych měla být s nimi, není jim dobře, já jsem máma. Je to má povinnost. Možná i to, co si kdo o mě pomyslí.  Vyčuhovali na mně všude různí bubáci.

Kdo má děti, tak ví o čem mluvím. Jelikož se ale dcera začala lepšit a syn už neměl teploty, tak jsem nakonec překonala všechny ty nepříjemné pocity a s podporou ostatních se rozhodla, že tenhle výlet bude.  Trochu jsem si do hlavy našťouchala fakt,  že jim bude na vesnici, na čerstvým vzduchu dobře. Navíc s babi a dědou.  Že mně bude dobře a naberu zas potřebnou sílu a energii, a že si to vlastně s manželem i zasloužíme. A tak jsem ve čtvrtek odvezla na otočku děti na jih čech.

A my pouze ve dvou v pátek ráno vyrazili směr Harrachov. Já Krkonoše vlastně ani neznám a tak jsem se těšila. Vlastně jsem říkala, že když tam bude teplo a jídlo, tak budu spokojená:-).

  1. věc, která byla divná i fajn zároveň byla, že jsme měli oba pocit, že toho táhneme nějak málo 🙂 (jo -3 děti je opravdu znát)
  2. věc, to bylo ticho a jen puštěná muzika v autě (žádnej křik, dohady, nikdo po nás nechtěl sušenku, napít a nikdo se neptal kdy už tam budem, že se už nudí 🙂
  3. věc, aklimatizace a vzpamatování – my se téměř celý pátek nebyli schopní přepnout do stavu „svobodní“, byli jsme jak praštění a pár hodin nám trvalo než jsme si to začali vše užívat 🙂

Náš víkend byl nakonec ale velmi vydařený. Zahráli jsme si bowling, pili drinky, byli na procházce, lyžovali, jeli se podívat do Špindlu, hráli žolíky, byli na úžasný večeři, kde jsme si i moc hezky povídali. Měli jsme i jiné zážitky  – 20min jsme čekali na místní bus, který nejel a tak jsme se svezli taxíkem 3km za který jsme zaplatili „krásných“ 200kč – No nežijí si tam špatně :-). Ale všichni místní na nás působili, tak, že už se těší až skončí sezona. Dlouho jsme neviděli tolik otrávených obličejů. Ale nám to úsměv rozhodně nevzalo.

Lyžování v Harrachově jsem si neskutečně užila, i když nejsem zrovna Lindesy Vonn :-D. Kdyby jste viděli jakou „hubu“ jsem tam hodila….směju se ještě teď 😀

 

Možná vůbec nerozumíte tomu proč jsem tenhle článěk napsala.

Co to má společného s dárky. Jenže ono má. Došlo mi, že dárkama se dá nazvat téměř vše kolem nás. Nemusí to být jen hmotná věc zabalená v papíře s mašlí. Nemusíte darovat jen něco, co koupíte v obchodě.

Tenhle víkend beru já jako dárek.

Dárek od manžela i od mých rodičů. Bylo krásné vrátit se o cca 6 let zpátky, kdy jsem neměla žádné povinnosti k bytostem, které jsou na mně zavislé. Kdy jsem si mohla jít kdykoliv kamkoliv, nekoukat se tolik na čas, nespěchat stále někam. Nepřemýšlet co budu vařit. Jen tak být, vnímat a užívat si.

Jestli máte děti, darujte si třeba takovýhle dárek. Je to víc než diamant na krku.

Pokud zavítáte do Harrachova, tak doporučuji navštívit :

– Mumlavský vodopád

 – bowling club Harrachov (tam nám přišlo vtipný všechno:-)

  – www.terassaharrachov.cz = výborné jídlo, obsluha, prostředí

 

Dětičky se mezitím uzdravili a podle fotek, které nám posílali, si to u babi s dědou skvěle užívali. Moc se na ně těšíme až si společně povyprávíme zážitky.

 

 

 

 

 

 

 

Jsem dárková agentka. Tam kde se jiní můžou cítit bezradní, jsem já jako ryba ve vodě. Mou vášní je hledání, výběr i samotný nákup dárků. Jsem šťastná když mohu pomoci druhým vyniknout a jejich milovaným vykouzlit úsměv. Kdo jsem si můžete přečíst zde>>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *